Informace o naší farnosti
Vítejte na internetových stránkách farnosti Šitbořice
Chceme Vás seznámit s aktivitami a činností našeho společenství, které chce být osvěžující studnou, nabízející občerstvení všem kolemjdoucím. Na začátek si vás dovolíme seznámit s naší obcí, která tvoří přirozené centrum farnosti a jejich aktivit.
(více informací o obci najdete na neoficiálních stránkách obce a nebo vyzkoušejte virtuální prohlídku naší obce)
Obec Šitbořice se nachází 25 km jihovýchodním směrem od Brna v nadmořské výšce 250 m.n.m. V místech, kde se Dyjskosvratecký úval mění v úpatí Ždánického lesa se údolí rozbíhá do prudkých kopců neširokými úžlabinami, která jsou z východu stíněna Svatojánkem (328 m) a Domaninami (324 m). Byly zde zjištěny výšinné sídelní objekty z doby bronzové a starší doby železné. Obec byla pravděpodobně založena na přelomu tisíciletí v době usazování Slovanů na Moravě.
Šitbořice jsou středně velká obec, ve které žije v asi šesti stech domech necelých dva tisíce obyvatel. Naše obec leží na západních úbočích Ždánického lesa, v bývalém břeclavském okrese a najdete ji na 49,01 stupni severní šířky a 16,47 stupni východní délky, z Brna je to k nám asi 25 km směrem na Hodonín po silnici II/380 za obcí Těšany odbočit doprava, z města Hustopeče je to asi 12 km směr Kurdějov nebo ze silnice II/425 Brno – Břeclav odbočit ve Velkých Němčicích směrem na Kyjov (II/381) a v Nikolčicích odbočit doleva a jste u nás (najít na mapě).
Zajímavostí Šitbořic je minerální voda Štengar, která má léčivé účinky. Balneologicky nejdůležitější složkou této minerální vody je síra (sulfan). Podrobnou analýzou bylo zjištěno, že hmotnostní koncentrace sulfanu v minerální vodě Štengar s charakteristickým sirovodíkovým zápachem se pohybují v rozsahu 5,50 - 9,50 mg/l H2S a řadí ji mezi nejkvalitnější sirné vody na Moravě.
V budově Společenského domu Orlovna, který stojí v sousedství minerálního pramene, jsou vybudovány koupele, které jsou stále více využívány k léčení kožních nemocí a pohybového ústrojí. Součástí Společenského domu je také restaurace, 2 bowlingové dráhy, ubytování v 5 dvoulůžkových pokojích (1 bezbariérový) a víceúčelový sál s videoprojekcí.
Obcí prochází dvě cyklostezky: Velkopavlovická vinařská cyklostezka (VP3) a cyklostezka “Telnice - Šitbořice” (č. 5064).
V budově staré školy, která je využívána jako víceúčelová budova, sídlí obecní knihovna, ve které je zřízen veřejně přístupný internet. Od roku 2005 vzniká v této budově také expozice obecního muzea, seznamující návštěvníky s historií a folklorem naší obce. V budově využívá jednu místnost také farní charita pro klub maminek MIKEŠ a farní kavárnu.
Obec v roce 2003 vybudovala rozsáhlý sportovní areál: fotbalové a volejbalové hřiště a tenisové kurty s tréninkovou zdí.
Dále byl odbahněn a revitalizován Dvorský rybník, který se nachází v půli cesty mezi Šitbořicemi a Nikolčicemi, je hojně využíván rybáři a vzhledem ke svému pěknému okolí také k vycházkám a relaxaci. V září roku 2006 se na břehu objevila dřevěna socha vodníka, který kouří dýmku a drží kapříka.
V roce 1999 byl obci udělen znak a prapor. Znak má tvar štítu a je horizontálně rozdělen. V horní bílé části je umístěno černé křídlo (znak pánů z Deblína a Lomnice) prvních potvrzených majitelů obce v 13. století. Hrozen s úponkem je symbol vinařské tradice obce. V dolní modré části je žlutý džbán s uchem (plucar) symbolizující léčivý sirný pramen Štengar. Obecní prapor je rovněž rozdělen na dvě barevná pole. Horní je čisté bílé a v dolním modrém poli je žlutý džbán.
Významné objekty a budovy v obci
- farní kostel sv. Mikuláše z roku 1910 - 1913
- fara - stylová secesní stavba naproti kostela z roku 1913
- socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem z roku 1759
- pomník padlým z 1. světové války z roku 1927 a pomník padlých sovětských vojáků z roku 1946 před kostelem
- budova staré školy, postavena 1825, několikrát přestavována (1887, 1903)
- hasičská zbrojnice - do dnešní podoby přestavena 1998
- Orlovna - postavena 1931 - 1933, v roce 2001 prošla nákladnou rekonstrukcí, dnes Společenský dům
- radnice - původně hospodářská budova, do dnešní podoby přestavěna v letech 1996 - 1997
- památné lípy u kostela (památné stromy roku 2004) - stáří kolem 150 let
- Sokolovna - postavena roku 1948, později rozšiřována
- prodejna Jednoty - postavena v roce 1868, nejstarší prodejna na okrese Břeclav
- studna Štengar - upravena v roce 2000
Vybavenost obce
Základní škola pro 1. - 9. ročník se školní jídelnou, Mateřská škola se školní jídelnou, víceúčelová budova (zdravotní středisko, pošta, penzion), obecní knihovna, prodejny Jednota (nová samoobsluha, historická budova), prodejna u Husáků, Brněnka, prodejna textilu a obuvi, hospodářské potřeby, restaurace: U Kašparů, Lesner, hospoda u Franty, cukrárna, restaurace a ubytování Společenský dům Orlovna.
Dopravní dostupnost je zajištěna společnostmi Tourbus a.s. a BORS Břeclav a.s. Aktuální jízdní řády naleznate na portálu Idos.
Šitbořice s kostelem sv. Mikuláše jsou zároveň i sídelním místem našeho duchovního otce. Patříme do děkanství hustopečského, které je součástí biskupství brněnského. Do farnosti ještě patří tři kilometry vzdálené Diváky s kostelem Nanebevzetí Panny Marie.
Divácký kostel je historicko-romantická stavba která vznikla v letech 1873-1875 přestavbou původního gotického kostela, který se skládal z odsazeného čtvercového křížově zaklenutého kněžiště, na nárožích opatřeného nakoso postavenými opěrnými pilíři, k němuž v ose stavby přiléhal přístavek čtyřboké sakristie, z plochostropé lodi obdélného půdorysu a z hranolové věže předsazené v ose západního průčelí. Tento kostel byl po vypálení Bočkajovci v roce 1605 renesančně přestavěn. Z této přestavby se dochovalo obvodové zdivo západní části chrámové lodi a jádro věže - zvonicové patro je z 19. století. V roce 1873 nechala na svůj náklad kostel o polovinu zvětšit a celý opravit paní Terezie Sengová, vdova po zámeckém lékaři. Rovněž nechala kostel vybavit novým mobiliářem. Z původního vybavení se zachovala kazatelna z roku 1675 a na věži zvon, který v roce 1606 ulil zvonař Simon Tau. Kostel je 26m dlouhý a 6,5m široký. Oratoře po stranách presbytáře byly postaveny pro řeholní sestry z Mariánské ochranovny, což byl dobročinný ústav vedený školskými sestrami 3. řádu sv. Františka, které zde zřídili jesle, mateřskou školu, dvoutřídní školu a ambulanci pro ošetřování nemocných. Na svoji dobu šlo o zařízení zcela výjímečné. Po znárodnění vznikla v budově škola. Druhá oratoř byla postavena pro zámecké pány a jejich služebnictvo.
Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1722 od brněnského sochaře Jana Jindřicha Stangastingera, který ji roku 1726 doplnil o pět andílků. Jde o volnou skulpturu osazenou na polygonálním pilíři, obklopeném balustrádovým zábradlím. Podnož sochy tvoří shluk obláčků s okřídlenými hlavičkami andílků a s jedním andílkem. Socha původně stála v zámeckém parku na břehu potoka a v roce 1875 byla přenesena na dnešní místo u kostela. V současnosti probíhá její oprava.
Uprostřed obce stojí barokní zámek, který byl postaven ve čtyřicátých letech 18. století podle projektu Františka Antonína Grimma jako rezidence brněnských jezuitů. Po znárodnění sloužil školským účelům, nyní je prázdný a čeká na další využití. Na zámek navazuje park s 10 druhy jehličnatých a 36 druhy listnatých dřevin. Dominantou parku je 27m vysoký platan javorolistý. V parku byla v roce 1832 postavena kaple s hrobkou hraběte Karla z Friebertu. Dnes je kaple úplně zdevastována - zachovala se pouze přední část krypty, zbytek krypty i s nadzemní kaplí je zničen.
Co do počtu návštěvníků bohoslužeb, navštěvuje nedělní bohoslužby v Šitbořicích asi 500 – 600 lidí, v Divákách je to slabší, tam je průměrná návštěvnost 50 - 60 lidí. V Šitbořicích pomáhají knězi při pastoraci akolyté, lektoři a katecheté. U oltáře slouží kolem třiceti ministrantů, liturgii doprovází dva varhaníci s chrámovým sborem a schola mladých. Ve farnosti dále funguje charita, která provozuje klub maminek MIKEŠ, schází se společenství maminek, vzniká společenství manželů, scházíme se ve farní kavárně.